Jaké živiny potřebuje ego, abychom se stali opravdu vyrovnanými?

Jak je to vlastně s naším egem, co dát egu, abychom se mohli stát opravdu vyrovnanými lidmi a nebyla to jen fasáda, zdání tak zvaného velkého sebevědomí?

Člověk je neobyčejná bytost složená z více částí, úrovní. Jsme bytosti světla, energie, hmoty. Máme tělo, duši, Ducha, ego, mysl, srdce, mozek, vnitřního pozorovatele a to všechno nám umožňuje být tady na planetě Zemi jako člověk.

Asi jste také četli, že je potřeba ego potlačit nebo naopak být egoističtí. V obojím se skrývá částečná pravda. Myslím si, že ego jako takové potlačit nelze a když tak za cenu nějaké neurózy. Dáme-li však egu onu zázračnou živinu, obojí rčení se spojí v jediné.
Ego se nepotlačí, ale rozplyne
a zároveň budeme umět stát při sobě, protože si budeme vědomi své vnitřní síly, staneme se sebe-vědomým člověkem, ne egoistickým ale vědomým sebe sama.

Dáme-li egu jednu z nejdůležitějších živin, stáváme se uvolněnými, spontánními, zažíváme příval radosti, energie a blahodárného smíření.

Ego se totiž stane přítelem

Už nám nebere energii na převleky „jsem lepší, chytřejší, krásnější“ atd.
Můj názor a zkušenosti jsou takové, že ego k nám patří, je naší součástí.
A jak tedy díky němu získat více energie a vnitřní síly a jakou živinu potřebuje?

Tou živinou je pochopení. Dáme-li svému egu pochopení, začnou se dít úžasné věci. Něco se v nás uvolní a to takovým způsobem, že se změní i naše rysy ve tváři, zmizí napětí, staneme se krásnější, protože zmizí vnitřní napětí a ostražitost.

Nejlépe se vysvětluje na příběhu

Tohle se stalo v období, kdy jsem byla svým vlastním pozorovatelem. Když se stáváte svým vnitřním pozorovatelem, prohloubí se schopnost pozorovat se z nadhledu a vnímat, co všechno v sobě máte, z jakých částí se skládáte a co se ve vás odehrává.

Byl příjemný podzimní den, procházela jsem se se psem kolem rybníka a vybavila se mi situace, při které jsem zareagovala egoisticky. Najednou mi to došlo, mé ego, součást mě samé takhle reaguje, protože mě chrání před bolestí.
Ucítila jsem příval lásky a pochopení. Vždyť ego vystrkuje růžky, protože chce pro mne jen to nejlepší, vždycky se snaží o mou ochranu.
Ve svém nitru jsem ego s láskou a pochopením objala. Přijala jsem ho jako svou součást, která se mě vždycky snažila chránit. A ono se rozplynulo v lásce.

Další dny jsem zpozorovala narůstající energii a zažívala jsem hluboký pocit klidu a míru. Vnímala jsem, že bez ega, bez masky dělat se lepší, krásnější, dokonalou jsem zranitelná a jakoby nahá, přesto v té zranitelnosti a naprosté otevřenosti byla obrovská síla. Už jsem se nechtěla skrývat za masku, že jsem taková nebo maková. Jsem jaká jsem, úplně obyčejná a je mi tak dobře. V obyčejnosti je krása a svoboda, už si nemusíte na nic hrát, přijímáte se se vším všudy, takoví jací jste.

Ano, naše ego potřebuje:
pochopení
Jakmile ego opravdu pochopíme, přijímáme ho již jako přítele.
přijetí
Jakmile ho přijmeme, ucítíme k němu lásku.
lásku

Kdykoliv jsme jednali nebo jednáme egoisticky, je v tom vlastně strach nebo obava, že nebude po našem, že nás zabolí, co druhý řekne, co si o nás pomyslí. Nikdo z nás nechce zažívat bolest ani zklamání nebo se cítit špatně. To je normální.

Tím že egu dáme pochopení, přijetí a lásku, že chápeme, přijímáme a milujeme i tuto část naší bytosti, stáváme se vyrovnanými a potřeba chránit se „bojem“ a dělat se lepší mizí. Poodhalili jsme roušku poznání, kým jsme a to nás osvobozuje.